Všechno kolem nás kvete, sluníčko svítí a nám se blíží nejvýznamnější svátek celého křesťanství – Velikonoce. Lidé po celém světě si připomínají ukřižování a zmrtvýchvstání Krista. Ale přestože je tento svátek v celém křesťanském světě jednotně uznávaný, v každém z těchto států se slaví docela jinak. Jaké jsou tradice u nás, všichni víme. Ale jak se slaví Velikonoce třeba na takovém Novém Zélandu? Nebo ve Finsku? No úplně jinak.
Nový Zéland
Přestože je v tento čas na Novém Zélandu právě podzim, i tak si jej dokáží lidé zpříjemnit právě oslavou Velikonoc. Kiwijské (novozélandské) rodiny se scházejí u společného tradičního jídla – pečené jehněčí kýty. Děti obvykle soutěží v hledání velikonočních vajíček, malují je a vyrábí velikonoční čepičky. Nejoblíbenějším velikonočním vajíčkem Kiwáků je „marshmallow egg“. Nový Zéland využívá velikonoční čas i pro boj s invazivními škůdci. Každoročně je pořádán Velký hon na velikonočního zajíčka, kdy se více než 500 lovců snaží získat vytouženou výhru v podobě 3 500 novozélandských dolarů.
Francie
Podobně jako na Novém Zélandu i ve Francii se děti pouští do velikonočního honu na vajíčka a jako sváteční jídlo se nejčastěji podává jehněčí maso s lahví červeného vína. Vzhledem k tomu, že o Velikonocích přichází do sezóny i chřest, stává se z něj často příloha nebo předkrm. Typická francouzská velikonoční tradice se odehrává na Velikonoční pondělí, kdy se obyvatelé Haux sejdou na hlavním náměstí a rozklepnou 4 500 vajec do velké pánve, aby vytvořili obrovskou omeletu.
Finsko
Za mě je zcela nejvíce atypickou velikonoční tradicí finská zvyklost připomínající spíše Halloween. Děti, zejména malé dívky, se na Velikonoční pondělí převlékají za čarodějnice, oblékají si barevné kostýmy a malují si pihy na obličeji. Stejně jako o Halloweenu pak obcházejí jednotlivé domy a výměnou za dobroty jim nabízejí své „čarodějné“ požehnání.
Papua – Nová Guinea
Kvůli vysokým teplotám, které provázejí obyvatele tohoto státu, je symbolem oslavy místních Velikonoc něco zcela odlišného, než je čokoláda a zdobená vajíčka. Na větve stromů stojících blízko kostelů věší místní obyvatelé tabákové tyčinky a cigarety, které po bohoslužbě na Velikonoční neděli rozdávají věřícím.
Řecko
Zatímco u nás je typické zdobit vajíčka různými barvami a pestrými malovánkami, v Řecku se malují velikonoční vejce pouze rudou barvou. Červená barva je totiž barvou života a má symbolizovat Kristovu krev. Vejce byla zase odjakživa symbolem obnovy života. Pokud tyto dva symboly tedy spojíme dohromady, přinášíme tím poselství vítězství nad smrtí, které má připomínat Kristovo zmrtvýchvstání.
Norsko
V Norsku mají zase velikonoční čas spojený s kriminálními příběhy. Ano, čtete správně. Lidé nejčastěji odjíždí na velikonoční víkend do svých horských chat, kde sledují všelijaké kriminální pořady, které se vysílají v tomto období téměř na každém kanálu, a nebo si zalezou pod deku s novou detektivkou. Před Velikonoci jich autoři vydávají spousty právě proto, aby se lidé o svátcích nenudili. Dokonce i na krabici od mléka najdete o Velikonocích krátký detektivní příběh ve formě komiksu.
Která velikonoční tradice se vám nejvíce líbí? Vyměnili byste ji za tu naši? A zajímavost na konec…
Proč jsou vejce symbolem Velikonoc? V 15. století nesměli katolíci během půstu jíst vejce. Proto se rozhodli své zásoby ozdobit a rozdávat, či prodávat. Peršané, Římané a Egypťané také takto zdobili vajíčka, která poté nabízeli na oslavu začátku jara.
A co by to bylo za Velikonoce bez pomlázky? I vy si můžete u HANAJANA vykoledovat tu svou. Stačí zadat kód: POMLAZKA a získáte 20% slevu na celý nákup. Akce platí od 1.4. do 10.4. na vše (včetně výprodeje). Veselé Velikonoce!
Autorka článku: Thalie Petráňová